Pojmenování "plsť" dostala tato třešeň, protože plody, listy a větve rostliny jsou pokryty světlým okrajem. Ivan Vladimirovič Michurin zlepšil své odrůdové vlastnosti zvětšením velikosti bobule. Jinak se tato třešeň také nazývá „čínská“, protože Čína je rodištěm této odrůdy. Jeho charakteristické rozdíly jsou v relativně nízkém růstu - asi 2,5 metru - velkém množství plodů umístěných podél větve s poměrně vysokou hustotou. Někdy, podle umístění bobulí, je tato třešeň srovnávána s rakytníkem. Za zvláště cenné vlastnosti lze považovat odolnost vůči nepříznivým klimatickým podmínkám a jednoduchou péči a pěstování.
Výhody a nevýhody
Plstěné třešně mají mnoho dalších výhod. Například je ceněn nejen pro své plody, ale také pro své dekorativní vlastnosti. Díky svým hustě rostoucím větvím a kompaktní velikosti se plstěná třešeň používá jak jako živý plot, tak pro zónování pozemku a pro zpevnění svahů.
Mezi výhody této odrůdy patří následující.
- Nadměrná plodnost. Pokud je péče provedena podle všech pravidel, plstěné třešně dávají dvakrát až třikrát více plodů než jiné odrůdy.
- Chuťové vlastnosti ovoce. Bobule jsou nejen sladké, velmi šťavnaté, ale oproti mnoha jiným i voňavé.
- V závislosti na odrůdě může plodit rané, střední nebo pozdní. V každém případě bobule vydrží na větvích velmi dlouho, prakticky neopadávají.
- Žádné kořenové výhonky - mnohem jednodušší péče.
- Obrovské množství užitečných vlastností. Bobule obsahují velké množství vitamínů B, C a PP.
- Poměrně rychlý (ve druhém roce) začátek plodování.
Višně plstěné mají však kromě zjevných výhod také řadu nevýhod. Některé z nich lze správnou péčí minimalizovat, s jinými se prostě bude muset počítat.
Takže nevýhody jsou:
- krátká trvanlivost bobulí (skladování a přeprava není možná);
- krátká životnost rostliny (asi 10 let);
- některé odrůdy jsou samosprašné;
- potřebuje péči o keře, pravidelný řez.
Tyto nedostatky lze do určité míry omezit. Například délka života plstěných třešní se zvyšuje na 20 let díky včasnému a kompetentnímu prořezávání. Bobule lze skladovat ve zpracované formě, například ve formě různých přípravků, džemů, kompotů apod.e. Pokud se plánuje pěstování jakékoli samosprašné odrůdy, je nutné v blízkosti zasadit jiný druh třešně, jejíž doba květu se bude shodovat s kvetením plsti. Ředění větví je samozřejmě nutné, péče o rostlinu z větší části závisí na tomto procesu. Pokud nebudou staré větve včas odříznuty, keř jednoduše přeroste, nemluvě o tom, že v tomto případě je nepravděpodobné, že by bylo možné prodloužit jeho životnost.
Tip
Pokud je potřeba bobule převézt, je nejlepší je sbírat před úplným dozráním.
Pravidla nastupování
Chcete-li na své stránky zasadit plstěnou třešeň, musíte znát několik jednoduchých pravidel. Sazenice je nejlepší zakoupit v době, kdy je výsadba optimální. Nejlepší čas je časné jaro. Keř je vhodné zasadit ještě před rozkvětem poupat, umožní mu to lépe zakořenit. Druhou možností je výsadba na podzim, nejpozději v září.Zbytek času je považován za nepříznivý. Pokud však byla sazenice z nějakého důvodu v rukou pozdě na podzim, měla by být na chvíli zakopána a zasazena až na jaře.
Před přistáním si musíte vybrat dobré místo a připravit díru. Za úspěšnou lze považovat dobře osvětlenou plochu bez stojaté vody s lehkým složením půdy. Otvor by měl být hluboký asi půl metru a měl by mít stejný průměr. Na dně je nutné umístit organická hnojiva, přidat fosfor, draslík a vápno. Oddenek sazenice musí být řezán na 25 cm, poté spuštěn do otvoru a pokryt zeminou. Je třeba dbát na to, aby kořenový krček byl nad zemí. Jeho prohloubení povede ke smrti keře.
Výsadba končí vydatnou zálivkou. Právě nasypanou zeminu do jamky je přitom vhodné zhutnit tlakem rukou a následně zeminu mulčovat. Mulčování v tomto případě vám umožní regulovat stupeň vlhkosti půdy a výrazně usnadní péči o rostlinu.Následné pěstování plstnaté třešně se příliš neliší od jejích ostatních druhů. Péče spočívá v pravidelném plenění a uvolňování půdy kolem kmene, včasném zavlažování a hnojení. Pouze je nutné včas ořezat přebytečné větve.
Péče o rostliny
Pěstování plstěných třešní není příliš zatěžující. Péče o ni není o nic náročnější než o ostatní ovocné stromy a odolnost vůči charakteristickým chorobám ji ještě usnadňuje. Hnojení se provádí ihned po vyblednutí rostliny. Je nutné vyrobit alespoň 5 kg organických hnojiv, stejně jako dusík, fosfor a potaš. V případě potřeby je třeba do půdy přidat vápno a tento postup opakovat jednou za pět let. Se stejnou frekvencí je nutné provádět zmlazovací řez větví.
Omlazovací řez je třeba chápat jako pravidelné odstraňování starých větví.Stačí, když na rostlině zůstane asi deset velkých větví, zbytek odřízněte. Zároveň se v místě řezu vytvoří mladé výhonky. Řez je nutné pouze v případě, že přesahují délku 60 cm.Při ředění větví je nutné dosáhnout celkového prosvětlení koruny. Řez se také provádí po přezimování, odstraněním zmrzlých výhonků, pokud existují. Správný řez a péče může prodloužit životnost třešní až na 15 nebo dokonce 20 let.
Při péči o tuto třešeň je také třeba mít na paměti, že hnojiva obsahující dusík se doporučuje aplikovat na jaře, zatímco dusík je kontraindikován na podzim. Při uvolňování je třeba dbát opatrnosti, zpracovávat pouze horní vrstvu půdy, aniž by to ovlivnilo kořeny rostliny. Také je třeba dbát na to, aby se kořenový krček nevyboulil. Především se jedná o postup výsadby, kdy je při plnění kořene zeminou nutné zajistit, aby se krček neprohluboval. Při mulčování se vyplatí vyhnout se hustému úkrytu pozemku poblíž kmene. Výjimkou je mulčování na zimu.V tomto případě je půda pokryta rašelinou nebo slámou poměrně těsně, ale na jaře bude nutné mulč odklidit a uvolnit půdu přiléhající ke kmeni.
Rozmnožování rostlin
Třešně plstnaté se množí různými způsoby. Skvěle se osvědčil způsob množení semeny, tedy kostí. K tomu je nutné sbírat kosti zralých plodů, opláchnout je a osušit, vyhýbat se přímému slunečnímu záření. Poté musí být kosti smíchány s pískem, navlhčeny a umístěny na chladném tmavém místě. V tomto stavu jsou semena skladována do poloviny podzimu.
Asi v říjnu by se měly vysévat. Do dobře prokypřené půdy se položí rýha asi 3 cm hluboká, do ní se spustí kosti, zasypou se zeminou a zalijí se. Výhonky by se měly objevit na jaře. Zpravidla za příznivých podmínek v prvním roce dosáhnou půlmetrové výšky. V této době je vhodné zasadit sazenice na stálá místa pěstování při dodržení výše popsaných pravidel.
Tuto rostlinu lze navíc množit řízkováním, vrstvením nebo roubováním na jiné plodiny, jako jsou švestky. Nejjednodušší z nich je způsob množení vrstvením. K tomu stačí zafixovat loňský výhonek v mělké drážce a lehce posypaný zeminou zalít. To se nejlépe provádí na jaře. Řízky jsou z hlediska získávání odrůdového materiálu nepostradatelné, ale v případě plstnatých třešní vyžaduje přísné dodržování určitých podmínek, což tento proces značně komplikuje.
Odhadem všech pro a proti tohoto typu je vidět, že plusů je více. Nejdůležitější z nich je dobrá sklizeň lahodných bobulí. V zájmu takového výsledku se můžete smířit s některými nedostatky. Plstěná třešeň je navíc mimořádně krásná, zejména v období květu. Je kompaktní a má hustou korunu, plody jsou husté, mohou být růžové nebo tmavě červené. Tento pohled ozdobí každou zahradu.